Městys Včelákov - Středověké doly быстрый займ онлайн платиза отзывы займ екапуста
Aktuálně arrow Městys Včelákov arrow Středověké doly
Středověké doly
Wednesday, 02 July 2008

Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží 7 km severně od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory. První písemná zmínka o Včelákovu pochází z r. 1349. Historie osidlování zdejší krajiny a využívání místního ložiska pravděpodobně spadá již do doby Keltů, kteří zde těžili převážně železnou rudu (limonit), a možná i rudy neželezné. O počátcích zdejšího dolování se nedochovaly žádné věrohodné zprávy. První zmínky o dolování pocházejí z doby knížete Soběslava I. roku 1137, kdy zde začalo pracovat několik horníků. V této době se zde těžila a hutnila železná ruda. Významná těžba zdejšího ložiska začala až po roce 1159, kdy zde začali těžit mniši z benediktinského kláštera v Podlažicích, kteří zde dobývali až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen husity. Počátkem 17. století zažilo ložisko dobu největšího rozkvětu, kdy zde byly těženy rudy železa, mědi, olova a stříbra. Z toto století máme také první zmínku o vitriolové a kamencové huti. Během třicetileté války, v roce 1648, byly doly opuštěny.

V roce 1830 bylo ve Skutči ustaveno "Těžařstvo sv. Máří Magdalény", které podporováno místní tradicí, zamýšlelo obnovit po dvě století opuštěné a zatopené doly. Z této doby pochází v místním kostele votivní obraz sv. Máří Magdalény s nápisem: "Nákladem horníkův včelákovských dne 29. máje 1831." V květnu 1831 za pomocí havířů z Kutné Hory a nedaleké Lukavice byla stará šachta z části vyčerpána a odkryty důlní prostory. Počáteční zmáhací práce neměly valného úspěchu, neboť se nepodařilo vodu ze zatopených dolů zcela vyčerpat. V letech 1834 - 48 byla obnovována a prodlužována štola "Vincenc", která v roce 1848 dosáhla délky kolem 100 m. Ústí této štoly bylo v údolí potoka při domku čp. 44. Tato štola měla odvodnit staré důlní prostory a ověřit rozsah ložiska. Ražení štoly bylo velmi nákladné a výsledky nesplnily očekávání. Štola se odchýlila od správného směru a vlastní ložisko nezastihla. Při těchto pracích rovněž došlo k několika nehodám, čímž bylo uspíšeno rozhodnutí zanechat dalších prací.

Včelákovské ložisko se nachází v granodioritech nasavrckého masívu, s nimiž je geneticky úzce spjato. Jedná se o polymetalické sulfidické ložisko, na jehož výchozech vznikl oxidací limonitem bohatý "železný klobouk", který byl objeven nejdříve a od dávných dob těžen. Teprve později bylo odkryto vlastní primární ložisko. Nejrozšířenější rudou na včelákovském ložisku je pyrhotin, který byl deponován na haldy jako jalovina. Druhou nejhojnější rudou byl pyrit, který zde byl tak jako v Lukavici zpracováván na vitriol. Tato ruda byla těžena a hutněna společně s chalkopyritem.

Galenit byl při nejnovějších výzkumech nalezen jen zcela vzácně, přesto je některými autory označován jako hlavní včelákovská ruda, která byla zdrojem olova a stříbra. K dalším výskytům minerálů je třeba připomenout arsenopyrit, sfalerit, siderit, chalkosin, covellin, ryzí měď, malachit a hematit.

Těžba dosáhla v době svého rozkvětu hloubky 50 až 60 m a ložisko bylo rozfáráno do pěti pater. Hlavní šachta se jmenovala Máří Magdaléna. Důlní prostory byly bez výdřevy a směřovaly od údolí potoka k východu, směrem ke kostelu. Velikost a objem vydobyté rudy se ještě v nedávné době dal usuzovat podle červeně a žlutočerveně zbarvených hald v prostoru obce,které jsou dnes již větší části zastavěny domy. Drobné nálezy zbytků ze starých hald se ale přesto dají ještě dnes najít za domem čp. 46, který je umístěn u staré zatopené šachty zvané "Žumpa", která patří mezi jedny z nejvýznamnějších historických památek po dolování. V současnosti je zabetonovaná a je na ní umístěna pumpa. V okolí Včelákova se dají také nalézt hutní strusky. Vyskytují se v "Dubině", asi 300 m severně od obce nad pravým břehem místního potoka a v údolí potoka Bystřičky "Na Huti", asi 550 m západně od šachty "Žumpa". K cenným památkám na dolování náleží také stříbrný mešní kalich z konce 15. století, na kterém jsou vyryty hornické emblémy, který věnovali bítovanští horníci, pracující na včelákovských dolech, jako votivní dar kostelu sv. Havla ve Vrbatově Kostelci.

Závěrem je třeba se zmínit také o jedné z významných dominant kraje, včelákovském kostelu sv. Máří Magdalény, vystavěném v letech 1844 - 1848 stavitelem Hanušem na jednom z nejvyšších bodů v celém okolí. Původně v jeho sousedství stál polodřevěný kostel založený horníky, který byl současně s výstavbou nového kostela zbořen. V prostoru nového kostela je nástěnná výzdoba z 30. až 40. let 20. století, kterou zde vytvořil amatérský malíř, farář J. Kohel.

 

www.vcelakov.cz
© Městys Včelákov 2009