Základní škola Včelákov

Aktuálně
Základní údaje
Učitelé
Historie
Plán akcí
Organizace školního roku
Dokumenty
Školní jídelna
Školní družina
Školská rada
Fotogalerie
Městys Včelákov
Školní časopis
Přijímací řízení na SŠ
Volná pracovní místa
Školní knihovna
Výukové materiály
Projekty


Historie školy
Saturday, 03 January 2009
 
            Základní škola ve Včelákově je vzdělávací institucí s bohatou historií, která je poměrně dobře zachycena v pamětních knihách a kronikách. Z nich bylo převážně čerpáno při přípravě tohoto článku a některé pasáže jsou v textu přímo citovány.
            Škola ve Včelákově byla založena již roku 1734. Tehdy byla dřevěná s jednou místností k vyučování. Druhým učitelem byl Jan Škroup, dědeček Františka Škroupa – hudebního skladatele, autora nápěvu k písni J. K. Tyla „Kde domov můj“, která se později stala státní hymnou. „Jan Škroup se narodil roku 1739 v Řestokách. Stal se učitelem. Když učil ve Včelákově, byl zde (ve věku 23 roků) oddán 23. května 1762 s Annou, dcerou Tomáše Šmahela, mlynáře z nového mlýna v Tisovci u Včelákova. Ve dvanáctiletém manželství se jim narodilo 7 dítek: 6 hochů a 1 dívka.“ Otcem Františka Škroupa byl Dominik Škroup, který se narodil jako třetí dítě 2. srpna 1766 ve Včelákově. Jan Škroup zemřel ve Včelákově 2. ledna 1774 (ve věku 35 let) a byl zde pochován. Po smrti Jana Škroupa se jeho manželka, vdova, provdala 7. 5. 1775 za Jakuba Perničku. Dominika si vzal na vychování jeho strýc František, kantor ve Vejvanovicích, a umožnil mu studium.
            První přestavba školy se uskutečnila roku 1791. K vyučování sloužila opět jedna místnost, ale větší, s pěti okny a šestnácti lavicemi.
            O stavbě nové školy se začalo uvažovat na začátku 70. let 18. století. V této době měla zajišťovat vzdělání pro více než 200 dětí. Např. na konci školního roku 1870/71 je v pamětní knize uváděn počet 235 „školou povinných dítek“ (109 chlapců a 126 děvčat). První zmínka o záměru vybudovat novou budovu je z roku 1872. „Dne 1. května 1872 podala školní obec k c. k. okresní školní radě žádost s přiloženým nástinem a rozpočtem na zřízení nové školy ve Včelákově.“ Tento nástin byl však vrácen k přepracování s poznámkou: „Jak v žádosti samé se udává navštěvuje tamější školu 266 dítek a dle nového zákona na každé dítě s ohledem na chodby a katedru 7 čtverečních stop předepsáno jest, vypadá na navrženou plochu školních světnic jen 170 dítek, bude tedy i vzhledem na budoucnost zapotřebí, by na jednu světnici školní více v budově této pamatováno bylo, an již nyní se plochy nedostává.“
            Dne 1. prosince 1875 bylo c. k. okresní školní radou rozhodnuto o rozšíření školy ve Včelákově z dvoutřídní na trojtřídní. Nové nástiny na stavbu budovy od Ing. Staňka byly pak schváleny místní školní radou 15. prosince 1876 a následně předloženy okresní školní radě. Ta pak 11. února 1876 nástin na stavbu nové trojtřídní školy ve Včelákově schválila. Rozpočet činil 15068 zlatých 95 ½ krejcarů.
            Základní kámen byl vysvěcen při slavnosti konané 26. června 1877. Ukončení stavby se datuje k měsíci srpnu 1878 a 8. září pak následovalo slavnostní vysvěcení. V červnu 1878 začaly také práce na kopání nové studny u školy.
V následujících letech byla školní budova udržována a opravována. Např. pro rok 1892 je uvedeno: Nákladem místní školní rady podniknuty byly o prázdninách roku 1892 následující opravy na budově školní:
a) Střecha školy byla pokrývačem dobře prohlédnuta a rozbité tašky novými nahraženy.
b) Celá budova byla zvenčí dobrou omítkou opravena a obílena.
c) Všecka okna a domovní dvéře byly olejovou barvou natřeny
d) Studně při škole byla vyčištěna a opravena.
            Na přelomu století, ve školním roce 1899/1900 sem docházelo „117 hochů a 130 dívek = 247 dítek, vesměs náboženství katolického.“ Tito žáci byli rozděleni do tří tříd po dvou odděleních.
            Podle záznamů v pamětní knize byly pečlivě sledovány a připomínány významné události týkající se rakouské monarchie. Např. při příležitosti šedesátileté vlády císaře a krále Františka Josefa I. byla 2. prosince 1908 sloužena v místním kostele mše. Po ní následovala školní slavnost. Následující jaro (12. května 1909) pak byly na památku tohoto výročí při další slavnosti zasazeny u školy dvě lípy.
            U příležitosti korunovace císaře Karla I. je v kronice zaznamenáno: V neděli dne 17. prosince 1916 zúčastnila se školní mládež se sborem učitelským slavných služeb Božích na oslavu nastoupení na trůn Jeho c. k. Apoštolského Veličenstva nejmilostivějšího Císaře a Krále Karla I.
            Rozhodnutím c. k. zemské školní rady ze dne 25. února 1915 byla přeměněna dosavadní pobočka III. třídy na IV. postupnou třídu a od 22. března 1915 probíhalo vyučování ve čtyřech třídách.
            V době vzniku samostatného Československa, ve školním roce 1918/19 navštěvovalo školu celkem 225 dětí (120 chlapců a 105 dívek). Připomínka prvního výročí vzniku ČSR je v pamětní knize popsána takto: „Dne 28. října 1919 konala se oslava školní s následujícím pořadem: „O 9. hod. dopolední sešli se žáci ve škole. Pozvány byly všecky úřady školní obce, jakož i obecenstvo. Řídící učitel Josef Starý zahájil slavnost uvítacím proslovem, načež učitelka E. Poupová promluvila o významu dne. Děti přednesly příležitostné básně a slavnost skončila se zapěním obou hymen. Odpoledne o 3. hodině sehrála školní mládež divadlo: Pro tatíčka presidenta ...
            Školní budova byla o prázdninách pravidelně udržována a upravována. Vybudování školní kuchyňky v srpnu 1927 je popsáno takto: K žádosti správce školy uvolila se m. š. r. zříditi při opravách školní budovy o prázdninách z bývalého záchodu u hlavních dveří – žákovskou kuchyňku pro žačky posledního školního roku. Příčka byla vybourána, propadlý strop z předního kabinetu byl znovu zřízen, položena nová podlaha, postavena nová kachlová kamna a místnost vymalována. M. š. rada dala pro počátek do rozpočtu na šk. rok 1927/28 položku 100 Kč co základ obnosu na zakoupení potřebného nábytku.
            V roce 1929 bylo ve škole zavedeno elektrické osvětlení. Poprvé se zde žárovka rozsvítila 6. listopadu 1929. Osvětlení bylo vybudováno na chodbách, schodišti, záchodech, ve sklepě a v bytě řídícího učitele. Současně byl namontován elektrický zvonek k odzvánění vyučovacích hodin. Učebny osvětleny nebyly. K instalaci světel do všech tříd došlo až v srpnu roku 1932.
            Zhoršující se mezinárodní situace na konci 30. let samozřejmě ovlivňovala i dění ve včelákovské škole. Po mobilizaci provedené 23. října 1938 byla škola zabrána pro pochodující jednotky československé armády a z tohoto důvodu se ve dnech 10. až 13. října nevyučovalo.
            I zde zasáhla německá okupace. Nejprve se projevila povinným slavením narozenin Adolfa Hitlera, vyvěšováním vlajek po vítězných bitvách německých vojsk, či revizí knihoven a pomůcek, která je v kronice popsána takto: Na pokyn okresního školního výboru byla provedena revise učitelské, žákovské a knihovny chudých. Závadné knihy byly zapečetěny a závadné čítanky odeslány přímo zemské školní radě. Závadné obrazy byly předány četnické stanici ve Vratově Kostelci. Zajímavé je, že za závadné byly později, výnosem okresního školního výboru ze dne 27. 6. 1940, prohlášeny i samotné školní kroniky do roku 1939/40. Byly zabaleny, zapečetěny a uloženy. Od školního roku 1940/41 byly založeny kroniky nové.
            Nejtragičtějším dnem v historii školy se stal 24. červen 1942, kdy byly vypáleny nedaleké Ležáky. Přímo ze školy byli v tento den příslušníky gestapa vyzvednuti čtyři žáci docházející sem z Ležáků: Oldřich Dušek, Stanislav Klapka, Jiří Sýkora a Břetislav Tomek. Byli odvezeni k rodičům a ostatním obyvatelům Ležáků shromážděným v ležáckém lomu a spolu s nimi převezeni na pardubický Zámeček. Odtud pak byli transportováni pravděpodobně do vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Stejný osud potkal i Marii Hrdou navštěvující školu ve Skutči. Jejich úděl připomíná pomník před včelákovskou školou odhalený 26. června 1949.
            Po skončení 2. světové války pokračovala výuka ve třech třídách. V I. třídě byl spojen 1. a 2. ročník, ve II. třídě 3. a 4. ročník, ve III. třídě pak 5., 6., 7. a 8. ročník. Byla také propůjčována třída pro vyučování lidové školy zemědělské. V roce 1946 se začalo jednat o zřízení měšťanské školy. Dne 4. července 1947 se ve Včelákově proběhlo komisionální šetření, na kterém bylo rozhodnuto, že měšťanská škola bude vybudována u Ležáků, že do vystavění nové budovy bude výuka probíhat v domě Obecné školy ve Včelákově, a to již od 1. září 1947.
            Od školního roku 1947/48 byla tak ve Včelákově obecná škola se 61 žáky ve dvou třídách a měšťanská škola (expozitura měšťanské školy v Nasavrkách) se 65 žáky ve čtyřech třídách. Potřebné nové místnosti byly získány adaptací bytu řídícího učitele a úpravami prošla celá budova. Již 4. října 1947 však byla pro malý počet žáků měšťanská škola změněna pouze na dvoutřídní s odděleními. Dne 1. února 1948 pak byla zřízena samostatná Újezdní měšťanská škola v Ležákách i nadále sídlící ve Včelákově. Přípravu stavby nové školy provázely spory zástupců obcí, a stavba tak byla neustále oddalována. Definitivně asi bylo od tohoto záměru upuštěno po přijetí nového školského zákona v roce 1953, kterým byla zavedena osmiletá školní docházka. Obecná  a měšťanská škola byly spojeny v jednu.
            V roce 1960 byla zahájena přístavba, ve které byly vybudovány dvě třídy, dílna, sborovna, ředitelna, místnost pro školní družinu, kabinety, tělocvična, kotelna a nové hygienické zařízení. V rámci prací byla modernizována i stará část školy – např. zde bylo zavedeno ústřední topení. Stavební práce skončily vnějšími omítkami v roce 1968. Na těchto úpravách a rozšíření školy se svou prací významně podíleli místní občané.
            Od roku 1975 do 1978 proběhla další etapa renovace školy. Vybudována byla školní kuchyně a jídelna, místnost pro školní družinu, třídy pro žáky prvního stupně. Nová budova byla přistavěnou chodbou spojena se stávajícím objektem školy. I na výstavbě této části školy se významně podíleli občané Včelákova a okolních obcí. Slavnostní otevření se konalo 24. března 1979.
            V roce 1989 se žáci podíleli na změně vzhledu krajiny v okolí Včelákova, když vysázeli podél cesty k Babákovu alej jeřábů. Společenské změny tohoto roku se samozřejmě promítly i do školního života. Postupně byly zrušeny politické direktivy, jimiž byla deformována výuka. Začal se vyučovat anglický a německý jazyk, zpočátku za velmi improvizovaných podmínek.  Pořizovaly se i modernější učební pomůcky. V roce 2002 byla ve škole vybudována počítačová učebna.
            Změnila se i organizační struktura školství. Od roku 1991 byly školy řízeny nově vytvořenými školskými úřady. Od 1. ledna 2003 se stala škola samostatným právním subjektem.
            V devadesátých letech prošla opravami nejprve stará část. V roce 1993 byla položena nová střešní krytina a vyměněny okapy. O prázdninách téhož roku byla vyměněna i všechna okna. K dalším stavebním úpravám došlo v roce 1997, kdy byly v půdních prostorách přístavby vybudovány tři obecní byty.
            Ve školním roce 1993/ 94 začali žáci pod vedením PaeDr. Miloslava Vondráčka vydávat školní žákovský časopis My jsme svět – svět jsme my. Vydávání časopisu pokračuje pod vedením dalších učitelů českého jazyka až do současnosti. Některé příspěvky byly otisknuty v deníku Chrudimsko a vysílány v Českém rozhlase. Jednu báseň si vybral Jiří Žáček do své čítanky.
            Ve školním roce 1994/95 byla v přízemí školy otevřena žákovská knihovna, která je žáky využívána každou velkou přestávku. V roce 2007 byla místnost školní knihovny vybavena novými regály a doplněna obecní knihovnou, čímž došlo k rozšíření nabídky knih pro žáky i  veřejnost. 
            V posledních letech se škola potýká se snižujícím se počtem žáků. Díky podpoře zřizovatele se daří školu udržet a doufejme, že tomu tak bude i nadále.
  015_foto_skola1938.jpg
  trida_nedatovano.jpg
  skola1950.jpg
  kola_1878_1960.jpg
  pstavb_jdelna.jpg
  kola1968_ze_zahrady.jpg
  kola_1968_zpedu.jpg
  imgp8671a-_pomnk_po_oprav_v_r_2008.jpg
 

 Městys Včelákov a Základní škola Včelákov